Pravda osvobozuje

Jsem upřímně překvapena reakcemi na svoji knihu. Vznikla nesmírně překotně. Jen tak tak jsem stíhala zapisovat proud myšlenek. Neměla jsem čas přemýšlet nebo něco cenzurovat. Dnes už se do ní raději nedívám. Celé bych to promazala, až by z toho zbylo jen, že jsem dvakrát úspěšně porodila 🙂 Můj rozum nechápe, proč bych měla psát a zveřejňovat něco takto intimního. Není to ostuda? Určitě ano!

Potom ale dostanu nějakou zpětnou vazbu a je mi jasné, že otevřenost a autenticita je něco, co nám často chybí. Přečtením knihy se dozvíte ménejhorší vlastnosti. Ano, jsem rozmazlený fracek. Ano, jsem iracionální. Ano, jsem sobec. Ano, jsem špatná matka. Ano, jsem nepraktická a nepořádná. Ano, mám vidiny a slyšiny. Ano, trpím samomluvou. Ano, jsem neurotická perfekcionistka. A když k tomu přidáme, že jsem rodila plánovaně neasistovaně, tak je většině lidí jasné, že jsem úplně ztracený případ. Vidíte a já jsem si ztracená připadala, když jsem se snažila žít a myslet “normálně”. Pravda osvobozuje.