Antidepresiva v těhotenství

Užívání SSRI antidepresiv je v těhotenství velmi kontroverzní. Jedná se o léky – Prozac, Prizma, Flutine, Affectine, Seroxat, Paxxet, Paxil, Lustral, Zoloft, Favoxil, Luvox, Ciprimal, Recital, Ciprodex, Cipralex, Effexor, Venla, Viapax. Těhotné, které užívají v těhotenství antidepresiva, by měly mít přístup k informacím a dostat dobrou lékařskou radu ohledně dalšího postupu.

Vysoké dávky a jejich vliv na prenatální vývoj dítěte prozatím nebyly dostatečně prozkoumány. Vedlejší vlivy na dospělé zahrnují podrážděnost, malátnost a úzkost. Stejně jako dospělí, mají i děti abstinenční příznaky (pozorovatelné asi u 30% dětí). Hypoaktivita, latergie a slabý pláč se rychle mění v třes a nervozitu. Mohou být neutěšitelné a trpět průjmem nebo mít potíže s dýcháním. Tyto stavy mírní kojení. Většinou přetrvávají tři až pět dní, ale mohou se projevovat až měsíc po narození.

Je obtížné říci, jak SSRI ovlivní něco tak nesmírně komplexního a křehkého, jako je nitroděložní vývoj, ale s jistotou je možné říci, že mu antidepresiva nebudou prospívat. Je známo, že serotonin hraje klíčovou roli ve vývoji mozku, regulaci apetýtu, nálad, teploty a vnímání bolesti. Pokusy na zvířatech ukazují, že vystavení embrya vlivům SSRI v některých křehkých fázích vývoje  vyvolává změny, které vedou k dlouhodobým proměnám chování.

Zdroj: Výpisky z 10. kapitoly knihy An Integrative Approach to Treating Babies and Children, edited by John Wilks

 


Alergie, zažívání, autoimunita a mikrobiom

Výpisky z 9. kapitoly z knihy An Integrative Approach to Treating Babies and Children, Edited by John Wilks

V posledních desetiletích dosáhly atopické ekzémy, astma a potravinové alergie v industrializovaných zemích rozměrů epidemie. Předpokládalo se, že genetické predispozice jsou základním faktorem u atopického ekzému a alergií. Avšak k nárůstu došlo příliš rychle, než aby mohl být vysvětlen změnou v genech populace.

David Strachan v roce 1989 doložil nepřímou úměru mezi velikostí rodiny a rozvojem atopického ekzému. Vyvodil, že nižší výskyt infekcí v raném dětství by mohl stát za vyšším výskytem alergických onemocnění. Koncept byl podroben dalšímu zkoumání specialistů na alergie a imunologii a došlo k širšímu konsensu – snížené vystavení imunitního systému mikrobům vede k vyššímu výskytu atopického ekzému v posledních letech. Mezi zkoumané faktory patří čistá voda a potraviny, sanitace, antibiotika, vakcinace, porodní praktiky, ale i stěhování z venkova do měst.

Projekt lidský mikrobiom ( Human microbiom project) ukazuje, že vystavení imunitního systému mikrobům je klíčem k zdravému mikrobiomu. 90 % buněk v našem těle jsou mikrobakterie a 99 % našeho genomu je tvořeno mikrobiomem. Je tedy důležité, aby mikroby, které nás osídlí byly ty pravé. Mikroby, jichž jsme hostitelem odráží čemu jsme byli v životě vystaveni. O novorozencích se dříve myslelo, že se rodí sterilní, ale bakterie se nachází i v děloze nebo pupečníkové šňůře. Naše prenatální mikrobiotická výbava tedy úzce souvisí se stavem mikrobiomu matky v době těhotenství.

 

Role mikrobů

Stres významně ovlivňuje náš mikrobiom. Stres matky v těhotenství může způsobit změnu v mikrobiomu matky, které poté dítě dědí. Pokus na myších, které byly coby těhotné vystaveny pachu predátora zhoršil mikroflóru v pochvě samic a negativně ovlivnil i potomky v podobě složení trávící mikroflóry.

Děti získávají mikroby v porodním kanálu a ty nastavují laťku imunitních reakcí a dozrávání GALT (slizniční imunitní systém trávícího traktu z anglického gut-associated lymphoid tissue). Vývoj normálního trávení a imunitního systému novorozence vyžaduje interakci mezi střevními epitelovými buňkami, lymfatickými tkáněmi a mikrobiomem. V případě oslabeného mikrobiomu matky se dítě náchylnější k zažívacím potížím jako je zácpa a atopický ekzém.

 

Propojení střev a mozku

Zažívací mikroby jsou také spojovány s raným vývojem nervového systému. Mikroby komunikují s mozkem skrze nervus vagus. Toto spojení se nazývá osa střevo – mozek. V dětství a dospělosti včasná kolonizace a rozvoj mikrobiomupředznamenává obecné, ale i mentální zdraví později v životě.

 

Bloudivý nerv (nervus vagus) a mikrobiom

Nervus vagus je parasympatetickou větví jdoucí z mozku mimo jiné i ke střevům. Když je toto spojení oslabené, dochází k menší pohyblivosti střev, což se může projevit zácpou a zánětem. Aktivita bloudivého nervu je jeden z nejlepších indikátorů neurologického zdraví. Špatná funkčnost je spojována s sociálními, vztahovými, emočními a komunikačními problémy později v životě. Mikroby produkují dopamin a serotonin, které ovlivňují chování. Některé kmeny mikrobů dokonce snižují úzkostlivost. Nízká aktivita bloudivého nervu mimo jiné znamená i narušenou schopnost nervového systému navrátit se zpět do rovnováhy.

 

Jak porod ovlivňuje mikrobiom

Děti narozené vaginálně jsou vystaveny bifidobakteriím. V případě porodu císařským řezem jsou osídleny stafylokoky, korynebakteriemi a propioni bakteriím. Na vývoj mikroflóry má významný vliv i kojení a jeho brzké zahájení, které je mnohdy císařským řezem oddáleno. Byl proveden experiment, kdy se gázou posbírala mikroflóra z pochvy matky a ta byla pak přenášena do dětí narozených císařským řezem. Bakteriální populace těchto dětí více připomínaly mikroflóru dětí narozených vaginálně, i když se jednalo jen o částečnou podobnost. V průběhu porodu totiž dochází k tření o tkáně matky po dlouhou dobu a tím začíná masivní kolonizace. Další faktory, které ovlivňují kolonizaci mikroby jsou: kojení vs. příkrm UM, strava matky, mikroby otce, předčasné a nadměrné koupání.

 

Kojení versus příkrm UM

Kojení má dalekosáhlý vliv na populaci mikrobů v zažívacím traktu dítěte. Lidské mléko má přes 200 oligosacharidů, které jsou nestravitelné až do příchodu do tlustého střeva, kde jsou rozštěpeny na mastné kyseliny a podporují růst bifidobakterií a lactobacilů. Přítomnost těchto kmenů bakterií ztěžuje rozmnožení patogenů. První patogeny se obvykle usídlí s prvními cukry, které se ve stravě objeví. Mateřské mléko cukry připomíná, ale má pro mikroflóru ochrannou funkci. Děti na UM vykazují vyšší výskit atopobium a snížený výskyt bifidobakterií. Děti u kterých dochází ke kojení i dokrmování se svojí mikroflórou více blíží dětem dokrmovaným UM. Matky předčasně narozených dětí mají jiné složení mléka (jedná se o jiný mix oligosacharidů) než matky donošených dětí. Kojení také pomáhá udržovat pod kontrolou populaci nezdravých mateřských mikrobů, které byly předány dítěti. S koncem kojení končí i ochrana a populace nezdravé mikroflóry se rozmnoží. Může to být důvod, proč se u dětí s ukončením kojení zvýší výskyt infekcí.

 

Vývoj mikrobiomu

Počáteční mikrobiom předznamenává mikrobiom dospělého. Kolonizace může být kritickým faktorem k rozvoji některých chorob. Mikrobiota u novorozenců produkuje metabolity (folát, butyrát, acetát), které mohou epidemicky pozměnit epitelní výstelku střev, hepatické a imunitní buňky. Tyto změny se mohou později projevit například jako sklon k obezitě. Je důležité, aby první kolonie byly co nejzdravější. Avšak nikdy není pozdě začít si tvořit zdravější mikroflóru a strava je jedním z nejdůležitějších faktorů, které to mohou ovlivnit.

 

 

 


Klid těhotným!

Nepřestává mě fascinovat, jak hrubě se chováme k těhotným ženám. Nerozumím tomu. Vnímám to dlouhodobě. Nedávno mě nadzvedl případ mediální šikany těhotné ženy. Jak si někdo sám před sebou může ospravedlnit, že se na tom podílí? I když je ta žena jakkoliv silná, musí ji to minimálně vyčerpávat. A to je, myslím, eufemismus!

Z mého pohledu je to srovnatelné s tím, že ji ti lidé kopnou do břicha. Co je komu do toho jak ta žena žije nebo co udělala před lety? Osobně je mi naprosto ukradené, kdo je ta žena, co dělá nebo jestli si to „zaslouží“. Je těhotná a to jak jednám s ní se hluboce zasahuje to dítě. Jestli mám respekt a úctu k životu jako takovému, tak snad musím mít přirozenou potřebu tu ženu v této době chránit a vytvářet jí bezpečný prostor! 

Jsme jako společnost nemocní, jestliže vůbec dovolíme šikanu těhotných. Hluboce nemocní. Všichni si hlídejme, jak se k těhotným chováme. Když už nám něco udeje – nikdy není pozdě toho ihned nechat. Pojďme do sebe. Položme si otázku jaké mé zranění ze mě teď mluví? Pokud ženu znám osobně, můžu se omluvit, případně situaci napravit jinak. Je to v našem osobním zájmu! Karma je potvora.

Klid všem těhotným a klidný prenatální vývoj dětem!