Alergie, zažívání, autoimunita a mikrobiom

Výpisky z 9. kapitoly z knihy An Integrative Approach to Treating Babies and Children, Edited by John Wilks

V posledních desetiletích dosáhly atopické ekzémy, astma a potravinové alergie v industrializovaných zemích rozměrů epidemie. Předpokládalo se, že genetické predispozice jsou základním faktorem u atopického ekzému a alergií. Avšak k nárůstu došlo příliš rychle, než aby mohl být vysvětlen změnou v genech populace.

David Strachan v roce 1989 doložil nepřímou úměru mezi velikostí rodiny a rozvojem atopického ekzému. Vyvodil, že nižší výskyt infekcí v raném dětství by mohl stát za vyšším výskytem alergických onemocnění. Koncept byl podroben dalšímu zkoumání specialistů na alergie a imunologii a došlo k širšímu konsensu – snížené vystavení imunitního systému mikrobům vede k vyššímu výskytu atopického ekzému v posledních letech. Mezi zkoumané faktory patří čistá voda a potraviny, sanitace, antibiotika, vakcinace, porodní praktiky, ale i stěhování z venkova do měst.

Projekt lidský mikrobiom ( Human microbiom project) ukazuje, že vystavení imunitního systému mikrobům je klíčem k zdravému mikrobiomu. 90 % buněk v našem těle jsou mikrobakterie a 99 % našeho genomu je tvořeno mikrobiomem. Je tedy důležité, aby mikroby, které nás osídlí byly ty pravé. Mikroby, jichž jsme hostitelem odráží čemu jsme byli v životě vystaveni. O novorozencích se dříve myslelo, že se rodí sterilní, ale bakterie se nachází i v děloze nebo pupečníkové šňůře. Naše prenatální mikrobiotická výbava tedy úzce souvisí se stavem mikrobiomu matky v době těhotenství.

 

Role mikrobů

Stres významně ovlivňuje náš mikrobiom. Stres matky v těhotenství může způsobit změnu v mikrobiomu matky, které poté dítě dědí. Pokus na myších, které byly coby těhotné vystaveny pachu predátora zhoršil mikroflóru v pochvě samic a negativně ovlivnil i potomky v podobě složení trávící mikroflóry.

Děti získávají mikroby v porodním kanálu a ty nastavují laťku imunitních reakcí a dozrávání GALT (slizniční imunitní systém trávícího traktu z anglického gut-associated lymphoid tissue). Vývoj normálního trávení a imunitního systému novorozence vyžaduje interakci mezi střevními epitelovými buňkami, lymfatickými tkáněmi a mikrobiomem. V případě oslabeného mikrobiomu matky se dítě náchylnější k zažívacím potížím jako je zácpa a atopický ekzém.

 

Propojení střev a mozku

Zažívací mikroby jsou také spojovány s raným vývojem nervového systému. Mikroby komunikují s mozkem skrze nervus vagus. Toto spojení se nazývá osa střevo – mozek. V dětství a dospělosti včasná kolonizace a rozvoj mikrobiomupředznamenává obecné, ale i mentální zdraví později v životě.

 

Bloudivý nerv (nervus vagus) a mikrobiom

Nervus vagus je parasympatetickou větví jdoucí z mozku mimo jiné i ke střevům. Když je toto spojení oslabené, dochází k menší pohyblivosti střev, což se může projevit zácpou a zánětem. Aktivita bloudivého nervu je jeden z nejlepších indikátorů neurologického zdraví. Špatná funkčnost je spojována s sociálními, vztahovými, emočními a komunikačními problémy později v životě. Mikroby produkují dopamin a serotonin, které ovlivňují chování. Některé kmeny mikrobů dokonce snižují úzkostlivost. Nízká aktivita bloudivého nervu mimo jiné znamená i narušenou schopnost nervového systému navrátit se zpět do rovnováhy.

 

Jak porod ovlivňuje mikrobiom

Děti narozené vaginálně jsou vystaveny bifidobakteriím. V případě porodu císařským řezem jsou osídleny stafylokoky, korynebakteriemi a propioni bakteriím. Na vývoj mikroflóry má významný vliv i kojení a jeho brzké zahájení, které je mnohdy císařským řezem oddáleno. Byl proveden experiment, kdy se gázou posbírala mikroflóra z pochvy matky a ta byla pak přenášena do dětí narozených císařským řezem. Bakteriální populace těchto dětí více připomínaly mikroflóru dětí narozených vaginálně, i když se jednalo jen o částečnou podobnost. V průběhu porodu totiž dochází k tření o tkáně matky po dlouhou dobu a tím začíná masivní kolonizace. Další faktory, které ovlivňují kolonizaci mikroby jsou: kojení vs. příkrm UM, strava matky, mikroby otce, předčasné a nadměrné koupání.

 

Kojení versus příkrm UM

Kojení má dalekosáhlý vliv na populaci mikrobů v zažívacím traktu dítěte. Lidské mléko má přes 200 oligosacharidů, které jsou nestravitelné až do příchodu do tlustého střeva, kde jsou rozštěpeny na mastné kyseliny a podporují růst bifidobakterií a lactobacilů. Přítomnost těchto kmenů bakterií ztěžuje rozmnožení patogenů. První patogeny se obvykle usídlí s prvními cukry, které se ve stravě objeví. Mateřské mléko cukry připomíná, ale má pro mikroflóru ochrannou funkci. Děti na UM vykazují vyšší výskit atopobium a snížený výskyt bifidobakterií. Děti u kterých dochází ke kojení i dokrmování se svojí mikroflórou více blíží dětem dokrmovaným UM. Matky předčasně narozených dětí mají jiné složení mléka (jedná se o jiný mix oligosacharidů) než matky donošených dětí. Kojení také pomáhá udržovat pod kontrolou populaci nezdravých mateřských mikrobů, které byly předány dítěti. S koncem kojení končí i ochrana a populace nezdravé mikroflóry se rozmnoží. Může to být důvod, proč se u dětí s ukončením kojení zvýší výskyt infekcí.

 

Vývoj mikrobiomu

Počáteční mikrobiom předznamenává mikrobiom dospělého. Kolonizace může být kritickým faktorem k rozvoji některých chorob. Mikrobiota u novorozenců produkuje metabolity (folát, butyrát, acetát), které mohou epidemicky pozměnit epitelní výstelku střev, hepatické a imunitní buňky. Tyto změny se mohou později projevit například jako sklon k obezitě. Je důležité, aby první kolonie byly co nejzdravější. Avšak nikdy není pozdě začít si tvořit zdravější mikroflóru a strava je jedním z nejdůležitějších faktorů, které to mohou ovlivnit.